Když se dva míjejí... a přitom chtějí totéž

❤️ KDYŽ SE DVA MÍJEJÍ....A PŘITOM CHTĚJÍ TOTÉŽ 

Nedávno za mnou přišla klientka s pocitem, že ji partner nemá rád takovou, jaká je. Říkala, že ji často kritizuje, vyčítá jí koníčky, vzdělávání, atd. Cítila se odmítaná, nedostatečná, jako by nikdy nebyla "dost dobrá".

Bylo jasné, že uvnitř ní je velká bolest – a zároveň touha, aby jejich vztah fungoval. 

Použily jsme techniku z NLP, která se jmenuje perceptuální pozice vnímání. V jednoduchosti jde o to, že se člověk podívá na situaci nejdřív svýma očima, pak očima druhého a nakonec z nadhledu.

A tady přišlo velké překvapení:

Když se klientka podívala na vztah očima partnera, uvědomila si, že i on má svou bolest. Necítil se od ní podporovaný, chybělo mu uznání a důvěra. Přesto ale zaznělo něco důležitého: "Miluji tě, nechci ti ubližovat, jen jsem frustrovaný."

Nadhled vše změnil.

Když jsme to celé prohlédly z pozice pozorovatele, najednou bylo jasné, že oba chtějí vlastně to samé – být milovaní, ocenění a mít ve vztahu víc lehkosti. Jen o tom každý mluví úplně jinak.

A tak přišel "rádce" – takový andělský hlas, který doporučil: 

🫶 méně se navzájem kontrolovat, 

🫶 dát si více důvěry a svobody, 

🫶 oceňovat se za drobnosti, 

🫶 a hlavně si připomenout, co je kdysi spojovalo.

A co z toho plyne?

Často to ve vztazích není o tom, že by se lidé přestali milovat. Spíš se jen ztratí v kritice, vyčítání a rozdílných pohledech. Přitom uvnitř oba touží po lásce, blízkosti a podpoře.

Perceptuální pozice vnímání dokáže ukázat, co je pod povrchem – a pomoci najít společnou cestu zpátky. A to je přesně ten moment, kdy se v očích klientky rozsvítí jiskra naděje. Proto tuhle metodu tolik miluju.